Přechod Krkonoš

Krkonoše jsou naše nejvyšší a nejnavštěvovanější pohoří. Díky své výšce, poloze a klimatickým podmínkám vytvářejí jedinečnou přírodu, kterou jinde ve střední Evropě nenajdete. Z tohoto důvodu jsou označeny jako národní park, a tak se k nim vztahuje spousta pravidel a omezení. V našem článku vám poradíme, jak si bez problémů užít přechod Krkonoš, vidět co nejvíce a moc přitom neutratit. Samozřejmostí jsou praktické tipy na volné nocování, dobrání vody i dopravní spojení.

Tip: praktické informace jsou uvedeny v závěru článku.

Ideální trasa přechodu podle nás měří cca 55 km a dá se stihnout za 2-3 dny.

Nástup na hřeben a trasa na Pomezní boudy

Přechod Krkonoš se dá pohodově zvládnout za 2-3 dny. Oficiálně začíná pohoří v Královeckém sedle (531 m). Jako na hřebeni si ale budete připadat až v okolí Rýchorské Boudy (1000 m). Asi nejjednodušší variantou je vystoupat sem ze Svobody nad Úpou (jede zde vlak). Nástup na hřeben není nějak těžký ani dlouhý. Šest kilometrů uběhne jako nic. Od Rýchorské boudy, přesněji řečeno od rozcestníku Kutná – Rýchory se po červené značce napojíte na hřebenovku, která je paradoxně zelená. Nejprve půjdete po pohodlné šotolinové cestě a v místě kde se odpojuje červená Cesta bratří Čapků (Horní Albeřice), začíná lesní pěšina. Ta vás přes Lysečínskou horu dovede až do Horní Malé Úpy. Zdejší Pomezní Boudy (1040 m) jsou výborným místem k odpočinku a k čerpání sil na další část trasy. Výhodou je i dlouhý stůl s lavicí, kde si člověk může v klidu sníst svačinu.

Spaní na Sněžce?

Z hraničního přechodu Pomezní Boudy pokračujte dále, tentokrát již směrem na západ. Na výběr jsou tři trasy. Nejjednodušší, nejkratší a nejrychlejší je to po žluté, která vás přivede k turistické chatě Jelenka. Máte před sebou ještě kus cesty, tak proč si to komplikovat. Od chaty Jelenka už vede na Sněžku pouze jedna trasa po červené a není se kde ztratit. Když člověk vystoupá na Svorovou horu (1411 m), má v podstatě vyhráno. Konečně je už borovicová kleč nižší a začínají se otvírat výhledy do okolí. Po celém dni šlapání v lese je to fajn změna. Dnešní cíl je téměř na dosah, takže závěrečný krpál na Sněžku vyběhnete jako nic. Pokud vyrazíte ze Svobody na Úpou, tak vás po 25 km čekají zasloužené výhledy na celé Krkonoše a nádherný západ slunce. Nyní se nabízí otázka kam se uložit ke spánku?

Na nejvyšší hoře ČR bohužel není žádná funkční chata, kde by mohl člověk přenocovat. Počasí je zde proměnlivé, často chladné a větrné, takže spaní pod širákem také není ideální. Pokud budete mít štěstí, najdete místo uvnitř zdejší kaple. Na zem se sem vejde nejméně sedm lidí, přes noc se dá pohodlně vydýchat, a když se člověk bude chovat slušně, nemusel by ho odtud nikdo vyhodit. Kdyby náhodou byla kaple přes noc zavřená, dá se vlézt pod bufet Poštovna a trochu se zabarikádovat stoly, ať na vás nefouká. Asi to nebude vaše nejteplejší noc v životě, ale lepší než nic. Za trochu „utrpení“ vás ráno čeká východ slunce, kvůli kterému v létě mnoho lidí vstává mezi 3-4 ráno, aby sem stihli vyjít. Chcete-li přenocovat v suchu a teple, pak nejbližší ubytování nabízí polská chata > Dom Slaski < nebo česká > Luční bouda <.

Přechod hlavního hřebene

Po noci na Sněžce vás čeká nejkrásnější část celého hřebene. Trasa vede celou dobu po červené Cestě česko-polského přátelství. Hned u Slezského domu doporučujeme se na chvíli odpojit a vzít to po modré na Luční Boudu. Stezka totiž vede skrz Úpské rašeliniště, které společně se Studniční a Luční horou vytvářejí jedno z nejkrásnějších míst Krkonoš. Od Luční Boudy se pak snadno vrátíte po žluté na Hřebenovku. Ta vás povede po polské straně hor až ke Špindlerovým boudám. Cestou se vám otevřou pěkné výhledy na dvě ledovcová jezera Maly a Wielki Staw. Jediné co kazí dojmy z výhledů na Dolnoslezské vojvodství je chodník, který se tady někdo snažil vytvořit z naskládaných kamenů. Je to celé uděláno křivě, nedá se po tom normálně chodit a bylo by mnohem lepší, kdyby tam nechali holou stezku.

Lákavá místa na spaní

Až si pořádně odpočinete ve Slezském sedle (1197 m), pokračujte po červené dále. Nejprve musíte zdolat Dívčí kameny (1414 m), ale pak už je cesta pohodová a plná výhledů. Obzvlášť krásné je to v okolí kotle Sněžné jámy. Pohled na skály a ikonický vysílač vás rozhodně uchvátí. Během této etapy budete procházet okolo jednoho z mála přístřešků, které jsou v Krkonoších k dispozici pro přespání zdarma. Nachází se v Černém sedle (1350) a jmenuje se Pod Smělcem. Ze Sněžky je to sem pouze 14 km, a tak je lepší si dnešní etapu protáhnout až k přístřešku U Čtyř pánů – Pančavská louka, kde taky můžete spát bez omezení a zadarmo.

Pokud se vydáte na Pančavskou louku, zákonitě potkáte pramen Labe. Kdo by řekl, že z takového čůrku bude později největší řeka ČR. Zajímavým zpestřením je prodloužit si trasu okolo Labské Boudy a podívat se na Labský vodopád, který patří do top desítky nejvyšších vodopádů u nás. Až se U Čtyř pánů vyspíte do růžova, stojí před vámi velké dilema. Jak zakončit přechod Krkonoš?

Kudy z hřebene dolů?

Krkonoše totiž začínají/končí v Novosvětském sedle (888 m). Sem ale žádná hřebenová cesta nevede. Jedinou možností je vrátit se zpět do sedla Svinské kameny a odtud dojít na zelenou, která vás polskými lesy přivede do oficiálního konce. Proč si ale výlet komplikovat dopravou z Polska, když může člověk rovnou od Čtyř pánů sejít dolů. Na výběr je několik směrů. Asi nejkrásnější je jít po modré podél řeky Mumlavy až do Harrachova. Sestup vám na konci zpříjemní Mumlavský vodopád. Druhou variantou je dojít na Vrbatovu Boudu, naposledy se z návrší podívat na celý hřeben Krkonoš, a pak sejít do Špindlerova mlýna. My jsme kvůli spojení domů volili sestup do Rokytnice nad Jizerou, který jsme si protáhli o traverz do Jablonce nad Jizerou. Popsaný přechod ze Svobody nad Úpou do Harrachova měří cca 55 km. Níže pro vás máme ještě praktické informace pro přechod Krkonoš.

Praktické informace pro přechod Krkonoš

Jak se vůbec pohybovat v KRNAPu, aby člověk nenarušil chod přírody? Kde se volně uložit ke spánku nebo kde dobrat vodu? To vše si povíme v následujících odstavcích.

KRNAP

Krkonošský národní park byl vyhlášen v roce 1963 pro ochranu tohoto jedinečného a úžasného území. Stejně jako v ostatních národních parcích, i tady platí přísná pravidla chování. K těm nejdůležitějším patří zákaz pohybu mimo vyznačené stezky, zákaz rozdělávaní ohně, zákaz táboření, zákaz sbírání rostlin atd. Na jednu stranu je to logické, na druhou stranu jsou tato pravidla pro přechodáře na těžko trošku omezující. Proč by se člověk nemohl vyspat v přírodě, když si po sobě vše uklidí a nezanechá stopy. Navíc je porušení pravidel podle některých článků přísně trestáno a strážci NP jsou hodně aktivní. My jsme ale žádného během našeho přechodu nepotkali, takže asi záleží na štěstí.

Jako všechna pravidla i tato se dají trochu obejít. Český zákon zakazuje v Krkonoších táboření, ale nezná bivakování. Spaní pod širákem tedy zakázáno není (viz > článek <). Člověk se ale nesmí natáhnout mimo vyznačené stezky, a tak je jedinou legální variantou spaní na trase. To je většinou dost nepohodlné, ale např. na Sněžce je k dispozici spousta rovných plácků. Jak to ale vyřešit, když chce člověk nocovat i někde jinde?

Spaní na divoko

Možností běžného ubytování má člověk v Krkonoších dostatek. Během túry po hřebeni potkáte tzv. Boudy, což jsou obrovské horské chaty, někdy až hotely, které nabízejí různé varianty ubytování. Jak už to na horách bývá, není to zrovna nejlevnější. Někdy i spaní na zemi ve společné noclehárně může přijít na tisíc Kč. Proto je fajn (a i kvůli tomu, že je to prostě super) využít postavených přístřešků (miniútulen). My známe tyto:

• přístřešek Roh hranic,
• přístřešek nad Horními Albeřicemi,
• přístřešek NS Jelení,
• přístřešek Pod Smělcem v Černém sedle,
• přístřešek U Čtyř pánů – Pančavská louka,
• útulna Jenga v sedle Pod Dvoračkami,
• útulna Stan.

Celkově jich je v Krkonoších mnohem více, ale tyto jsou dostupné na naši zmíněné trase.

Voda

Samotných pramenů na dobrání vody není na hřebeni mnoho. Většinou řeky pramení v rašeliništích, kam je běžnému smrtelníkovi vstup zapovězen, a taky se z nich nedá dobrat. Proto je lepší přijet zásobený z domu a později poprosit na chatách. Přechod zabere pouze 2-3 dny, takže to není žádný problém.

Doprava

Vlakem se do Krkonoš moc nepodíváte. Jedinou variantou je přijet na začátek trasy do Svobody nad Úpou nebo se svézt z Novosvětského sedla (možný konec přechodu) až do Liberce. Vlaky ale na trase Szklarska Poręba-Liberec jezdí pouze > omezeně <. Většinu spojení tedy zajišťují autobusy. Těmi se dostanete téměř kamkoliv, dokonce i přímo na hřeben.

Kam dál?

Pokud vás lákají české hory, vyzkoušejte přechod > Jeseníků a Králického Sněžníku <. Kromě hor ale můžete obdivovat i další krásná místa naší země. My jsme některá z nich prošli během naší > tour de ČR <. A až váš náš kraj omrzí, vyzkoušejte > Slovensko <. Tam na vás čekají > Vysoké Tatry < včetně > Gerlachovského štítu <, > Nízké Tatry < nebo > Malá Fatra <.

Mrkněte na naše video!

My jsme přešli Krkonoše během našeho > tripu po Česku <. Jako vždy jsme pro vás vytvořili video a přechod Krkonoš najdete hned v prvním díle.

Pro další videa klikněte na náš youtube > kanál <.

Sleduj nás na sociálních sítích