Nejkrásnější místa Černé Hory
4. 7. 2020Černá Hora je jednou z nejmenších zemí Balkánu. Tato nenápadná republika však skrývá opuštěné národní parky, divoké řeky, krásné jadranské pláže a především hory, jak už napovídá název. Připravili jsme pro vás ta nejkrásnější místa Černé Hory, včetně tipů na pěkné pláže, úžasné túry a skvělé rady, jak obejít vstupné do pevnosti v Kotoru. Dokonce se i na chvilku podíváme do Albánie. Jako vždy je v článku zahrnuta spousta praktických rad, tipů a na závěr obecné informace k ČH.
Po přečtení článku se pak podívejte na náš > youtube kanál <. Všechna tato místa jsme natočili v rámci našeho miniseriálu Roadtrip na Balkán.
Doprava do Černé Hory je z Ostravy podobná jako do Chorvatska. 1200 km zvládnete autem a jste tam. Kdo by měl o trochu více času, může využít neplacené silnice a jízdou přes Bosnu a Hercegovinu ušetřit 200 km. Cesta ale bude náročnější, než jste zvyklí. Balkánské silnice jsou občas v mnohem horším stavu než evropský standart. Může se tedy stát, že asfalt bude velmi děravý nebo úplně zmizí. Ze dvou pruhů se stane průjezd na šířku jednoho auta a proti vám se bude tlačit náklaďák. K tomu bude na jedné straně propast do hlubokého kaňonu. Není třeba se příliš bát, takových míst není mnoho a po chvilce si člověk zvykne. Je ale dobré při přesunech počítat s menší časovou rezervou. Když konečně překonáme nástrahy silnic, tak hned začneme národním parkem.
Národní park Durmitor
Jako základnu pro poznání pohoří Durmitor zvolíme městečko Žabljak. Jsou zde možnosti ubytování a je to ideální místo pro vstup do národního parku. Většina NP je v ČH placená. Ani tento není výjimkou a vstupné 3 eur/os. se vybírá u parkovišť před Crno Jezero. Horní parkoviště u informací je placené, dolní v době naší návštěvy (2019) nebylo. Pokud půjdete do parku před 7:00, vyhnete se placení vstupného. V tomto případě dejte pozor na strážce parku, kteří mohou lístky kontrolovat. Třeba budete mít jako my štěstí a nikoho nepotkáte.
Poté co si vyfotíte pleso s panoramatem hor, vydejte se zdolat nejvyšší vrchol pohoří Durmitor – Bobotov Kuk (2523 m). Trasa je dobře značená a během sedmi km nastoupáte 1000 m. Již po chvilce stoupání se dostanete nad hranici lesa a otevřou se vám vápencové vrcholky. Nahoře budete mít nádherný výhled na celé pohoří i do širokého okolí. Cestou zpátky se zastavte u ledovcové jeskyně (Ledena pećina), do které se dá i slézt. Tamní sníh a mráz vás příjemně ochladí. Kdo by chtěl mít kratší cestu, může vrchol zdolat ze sedla na silnici Žabljak-Plužine.
Tip: Pokud chcete přespat v autě, tak pohodové místo naleznete u žabljackého fotbalového stadionu (GPS: 43°9’30.179″N, 19°7’3.917″E). Pěkná místa jsou také cestou na vyhlídku Čurevac. Vodu můžete s klidem dobírat v tomto prameni (GPS: 43°9’19.890″N, 19°6’18.913″E).
Kaňon řeky Tary
Další den se vydejte na vyhlídku Čurevac (1625 m). Je lepší se posunout autem co nejblíže k vyhlídce a zbytek trasy pokračovat pěšky. Pěší túra ze Žabljaku by byla dlouhá a nudná. Nám se osvědčilo nechat auto v lese podél cesty (přibližné GPS: 43°11’35.396″N, 19°6’2.386″E) a po loukách dojít na 1,5 km vzdálený vrchol. Před vámi bude impozantní výhled na kaňon řeky Tary a na druhé straně více než dva tisíce metrů vysoké štíty. Pokud půjdete ráno, určitě budete mít toto skvělé místo jenom pro sebe. Kaňon řeky Tary je jedním z nejhlubších na světě a krom výhledů nabízí také spoustu zážitkových možností. Poznat řeku je možné na raftu, canyoningem a dalšími aktivitami. Na výběr je několik způsobů a společností, např. > tato <. Chcete-li se proletět ve výšce několika desítek metrů nad řekou, vydejte se k 370 m dlouhému mostu Đurđevića Tara. Po obou stranách mostu jsou natažená lana na zipline a ceny začínají na 10 eur/os.
Skvělá trasa pro auto?
Pokud jste spíše pohodový tip a máte rádi řízení, máme pro vás skvělou trasu. Do Černé Hory přijeďte přes Bosnu skrz malý hraniční přechod Šćepan Polje. Už cesta sem bude zajímavá. Po zkontrolování dokladů přejedete úzký most a začnete stoupat k přehradě na řece Piva. Silnice se různě klikatí, projíždíte přes četné tunely ve skále (bez osvětlení) a občas se otevře krásný pohled na přehradu. To je ale pořád málo, a tak před mostem přes přehradu směrem na obec Plužine odbočte vlevo směrem na Žabljak a teď už pořádně začněte stoupat nad přehradu. Cesta je užší, rozbitější a jedna serpentina střídá druhou. Pro řidiče je to opravdu zážitek a výhledy stojí za to.
V osadě Trsa odbočte opět vlevo. Tady už má člověk pocit, že je na nějaké cyklostezce. Asfaltka o šířce jednoho auta se přes hory klikatí až do Žabljaku. Musíte akorát po třech a půl km odbočit vpravo a jinak se není kde ztratit. Čeká vás několik klesání a opětovných stoupání, úžasné výhledy na národní park a krásná příroda. Váš čtyřkolný miláček dostane zabrat, ale při troše zkušeností se to dá v pohodě projet. Pokud máte možnost jet touto trasou, určitě ji využijte. V Černé Hoře se totiž vyplatí zpomalit a kochat se výhledy. Dalším pěkným černohorským národním parkem je Biogradska gora.
NP Biogradska gora
Za poznáním tohoto parku se vydejte k Biogradskému jezeru. Výjezd vlastním autem vás bude stát 3 eur/os. (vstupné do parku), ale dál už nemusíte nic řešit. Ve výšce přes 1000 m nad mořem budete v srdci nedotčených lesů, obklopeni krásnou přírodou a s dobrou výchozí pozicí pro turistiku do okolních hor. Přímo v lese u jezera se dá dobře kempovat a je zde připravené zázemí pro dělání ohně, grilování, a také záchody s kohoutkem. Začít můžete např. procházkou kolem jezera po naučné stezce. Trasa má přibližně tři km, vede po příjemných chodníčcích a cestou můžete obdivovat „prales“ a jeho obyvatele. Také občas narazíte na malé plážičky a je příjemné se vykoupat.
Na větší výšlap se vydejte na vyhlídku Bendovac, ze které krásně uvidíte celé jezero a okolní hory. Vyhlídka se nachází nad kolibami, ve kterých můžete ochutnat domácí produkty (medy, sýry, likéry) nebo zde přespat při výšlapu na nejvyšší horu NP – Crna glava (2139 m). Od Biogradského jezera je to totiž na nejvyšší vrchol v jednom směru 14 km. Park je také pěkné projet na kole, na výběr je několik cyklostezek. Ne všechna krása je ale schována v národních parcích. Vrchol Kom Vasojevicki je jasným důkazem.
Tip: Využijte zázemí u Biogradského jezera a zůstaňte tu přes noc. V lese můžete pozorovat tisíce blikajících světlušek.
Kom Vasojevicki
Kom Vasojevicki anebo také Božićki Kom (2461 m) je nenápadný vrchol ukrytý v minipohoří Komovi. Žádnou zajímavou historii nebo davy turistů tady nehledejte, jedná se o obyčejnou horu s neobyčejným výhledem. Nejsnazší trasa na vrchol vede z osady Katun Vulića (GPS: 42°42’20.676″N, 19°40’36.064″E). To co ale ušetříte svým nohám, bude muset odmakat vaše auto. Po úzké asfaltce budete muset nejprve vyjet do sedla Trešnjevik (1570 m) a odtud asi 4 km po šotolině pokračovat nad osadu. Tady se dá poměrně dobře kempovat s pěkným výhledem.
Tak a teď už konečně po svých. Čeká nás poměrně krátká, 3 km dlouhá trasa, během které ale překonáme převýšení 700 m. Není třeba žádného lezení, ale kopec je to pořádný. Nahoře vás odmění úžasné výhledy na okolní vrcholky. V dálce vykukuje Durmitor, o něco blíže je pak Biogradská Gora a Prokletije. Tady si člověk uvědomí, jak je Černá Hora malá a plná hor. Pro návrat zpátky zvolte stejnou cestu. Sice se nabízí sejít dolů druhou stranou a udělat okruh, ale tato trasa není značená, prošlapaná a bez map v mobilu je velmi obtížné ji projít.
Tip: Pokud jako my nevěříte výkonu svého auta, můžete docela pohodově vyjet jen do osady Jošanica (GPS: 42°41’19.908″N, 19°43’37.287″E) a jít na vrchol odtud. Tato trasa je už pro zkušenější a zdatné turisty. Budete muset hledat stezku, občas si cestu prošlapávat a spoléhat na svůj orientační smysl. Na druhou stranu je to možnost, jak poznat balkánský venkov a odpočinout si od lidí. Tady totiž turisty nepotkáte.
Že je v Černé Hoře nespočet míst pro turistiku je už asi jasné. Jako poslední místo pro výšlapy nás čeká národní park Prokletije.
NP Prokletije
Přiblížení k Albánii člověk pozná i bez pohledu do mapy. Průjezd městečkem Gusinje totiž vůbec nenaznačuje, že by se blížil národní park. Ucpané ulice a špína všude kolem. Naštěstí je situace o kousek dál mnohem lepší a na louce u restaurace Grlja (GPS: 42°31’23.098″N, 19°50’31.791″E) můžete pohodově zaparkovat na noc. Stání zadarmo, občerstvení u vodopádu a možnost posedět v altáncích je nenahraditelná. Využít se dá i kohoutek na vodu s korýtkem, ze kterého pijí krávy. Vesnice Vusanje je totiž místo, kde krávy dávají dobrou noc i ráno.
Přestože Albánské Alpy leží převážně na území Albánie, je opět mnoho variant kam se vydat. Podle nás je nejlepší zdolat nejvyšší vrchol celé Černé Hory – Zla Kolata (2534 m). Cesta sem zlá není, ale fyzicky náročná ano. Jediným místem na ochlazení je ledová jeskyně a celkových 20 km s převýšením 1500 m ↑ i ↓ pod přímým sluníčkem dá zabrat. Ale to už tak bývá. Nádherné výhledy do Albánie a na okolní hory prostě něco stojí. K tomu bílé skály, zelené louky a bačové se stády. I když cestou budete jednou nohou v Albánii, není třeba se obávat. Téměř tady nechodí ani turisté, natož pohraniční stráž.
Pokud chcete spíše nenáročný výlet, projděte se k oku Skakavice. Tato vyvěračka vás nadchne průzračně čistou vodou i nádherným zbarvením. Ze všech, které jsme viděli, se nám líbila nejvíce. Budete-li chtít pokračovat po stezce dál směrem na nejvyšší vrchol Prokletých hor Maja e Jezercës (2694 m), je třeba zaplatit vstupné do NP 1 eur/os. Hor už ale bylo dost, tak se vydejme do nížin. Národní park Skadarské jezero je ideálním místem.
Skadarské jezero
Z Prokletije musíte ke Skadarskému jezeru přes Albánii. Nenechte se odradit rozbitou šotolinovou cestou hned za hranicí, o kousek dál začíná úplně nová asfaltka. Silnice se pěkně klikatí přes horská údolí a pro řidiče je to jedna z nejkrásnějších albánských cest. Idylická jízda končí příjezdem ke stotisícovému městu Skadar, kde provoz silně houstne a albánští řidiči se naplno projevují. Jet 90 v úseku, kde je 40 km/h je pro ně běžné. Ve městě není krom zříceniny hradu nic moc k vidění, a tak je lepší pokračovat rovnou k jezeru.
Tip: Hraniční přechod do Albánie – Grnčar je otevřený od 8:00 do 22:00. Přejezd je tedy dobré naplánovat.
Většina lidí nejčastěji poznává Skadarské jezero z Černé Hory, konkrétně z vesnice Virpazar. Na výběr je spousta možností. Plavba na loďce, procházky, půjčení kajaku nebo cyklovýlet do vesničky Rijeka Crnojevića. Nám se ale nechtělo platit drahé vstupné do NP (4 eur/os.) a další eura za atrakce, a tak jsme zvolili volnou koupačku. Stačí ze Skadaru kousek popojet do obce Shirokë a už na vás čeká průzračná voda, volně se pohybující želvy a slunečné počasí. Sice albánská část jezera není národním parkem, ale voda je to přece stejná. Od jezera je to kousek k pobřeží Jadranu.
Tip: Pokud jedete k moři od Virpazaru u Skadarského jezera, tak tunel Sozina je placený. Jeden průjezd vyjde na cca 2,5 eura. Kdo by měl čas a chtěl trochu ušetřit, může jet okreskou přes hory směrem na město Bar a zastavit se ve vesničce Stari Bar.
Pobřeží Černé Hory
Černohorci mají pouze cca 100 km moře. Kombinace malého prostoru a příznivých cen vede k přeplnění pláží, městeček a především příjezdové magistrály. Docela těžko se zde hledají opuštěné pláže nebo místa na volné kempování. Přesto jsme pro vás vytipovali pár pěkných pláží a míst, kde můžete v klidu nocovat. Krásnou malou plážičku objevíte kousek za městem Ulcinj (GPS: 41°59’28.554″N, 19°8’36.209″E). Přístup k ní je ale trochu strmější. Klidné místo na odpočinek s místem na volné kempování zase naleznete kousek za letoviskem Sutomore. Auto nechejte přibližně zde (GPS: 42°8’19.692″N, 19°1’34.946″E) a na výběr máte hned tři kamínkové pláže. Chcete-li se koupat bez plavek, využijte tuto pláž (GPS: 42°7’21.528″N, 19°3’45.092″E). Parkovat se dá pohodlně v lesíku nad pláží. Večer můžete vyrazit na promenádu do Sutomore a ochutnat tří kopečkovou zmrzlinu za euro.
Pláž za 100 eur na den?!
Příjemné je také letovisko Budva, která má pěkné historické centrum. Na jeho okraji se nachází pláž Mogren. Je na vás, jestli budete sedět na písku nebo okrajových skalkách. Určitě si zaplavte směrem k útesům. Je to krásné místo na šnorchlování a je tu i podvodní jeskyně. Také skákání z několika metrů do moře je super. Opravdu romantický večer s výhledem na osvícené město, zapadající slunce, širé moře, okolní hory a hvězdy můžete strávit na zřícenině hradu Mogren nad pláží (GPS: 42°16’32.264″N, 18°49’35.617″E). Ze staré věže nad útesem je nepřekonatelný výhled a dá se tu i zůstat na noc. Cestou do Budvy si udělejte zastávku u ostrůvku Sveti Stefan. Z historických kamenných domků je nyní udělaný hotel a na ostrov se dostanete jen jako ubytovaní hosté nebo s průvodcem. Pohled z pevniny ale stačí a zdejší pláž, kde pobyt na lehátku stojí 100 eur/den je opravdovou raritou.
Pomalu se podél pobřeží dostáváme na sever a čeká nás poslední pláž Plavi horizonti. Auto můžete nechat na jednom z placených parkovišť nebo zdarma v této odbočce (GPS: 42°23’25.114″N, 18°40’45.891″E). Rodiny s dětmi určitě ocení mělkou písečnou zátoku se sprchami a restaurací. Nám se více líbilo, když jsme po chodníčku podél moře popošli na velké betonové plácky (GPS: 42°22’59.524″N, 18°40’43.651″E), na kterých se dá dobře ležet. Přístup do vody přes skalky je trochu horší, ale zase máte místo téměř pro sebe a koupání je super. Pokud vás zajímá, jaké hory máte za zády, vydejte se do pohoří Lovčen.
Tip: Zajímá vás, jak vypadají tato místa? Podívejte se na > naše video <
Národní park Lovčen
Cesta od moře do národního parku je samozřejmě zážitková. Přes 1500 výškových metrů nastoupáte skrz několik serpentin po úzké silnici. Sice se tu dokáže vyhnout i autobus s náklaďákem, ale je to na dlouhé manévrování. Určitě si tu ale udělejte malou zajížďku, protože vás čekají výhledy na moře a především Kotorský záliv, který je takovým černohorským fjordem. Samotný park je lepší spíše projet autem a zastavit se u vyhlídek než procházet pěšky. Většina lidí jezdí k vyhlídce na vrcholu Jezerski (1657 m), kde se za výhled a mauzoleum platí 5 eur/os. Mnohem lepší je vyjet/vyjít 5 km po šotolině na nejvyšší vrchol pohoří Lovčen – Štirovnik (1749 m). Odtud budete mít panoramatický výhled do okolí a při dobré viditelnosti až ke Skadarskému jezeru. Blížíme se ke konci roadtripu, během kterého objevujeme ta nejkrásnější místa Černé Hory. Teď už stačí jenom sjet zpátky do Kotoru.
Kotor a Kotorský záliv
Město Kotor je bezpochyby jedno z nejnavštěvovanějších míst v Černé Hoře. Není se čemu divit, když takový záliv s krásným městem je v Jaderském moři naprosto unikátní. Příliv turistů poznáte už z připlouvajících zaoceánských lodí, které v úzkém zálivu složitě manévrují. Pro procházce historického centra všichni začínají po schodech stoupat na vyhlídku na vrcholu pevnosti. Ta je bezpochyby úžasná, ale u začátku schodů se platí tučné vstupné 8 eur/os.
My jsme se rozhodli, že tolik peněz nezaplatíme a zkusili jsme hradby obejít z levé strany, kde vede trasa po červené značce. Serpentinami vystoupáte k malebnému kostelíku Sveti Đorđe, a poté můžete stezkou projít k okénku v hradbách, kudy se dá po žebříku do objektu pevnosti nepozorovaně vlézt. Třeba budete mít štěstí jako my a spousta dalších lidí a nikdo to hlídat nebude (na mapáchcz je tento vstup značený jako hlídaný). Z vrcholu pevnosti je výhled opravdu krásný a vyplatí se tady vylézt.
Tip: Parkovat zdarma můžete v Kotoru u hřbitova (GPS: 42°25’1.140″N, 18°45’56.482″E).
Kotorský záliv nabízí spoustu dalších atrakcí. Vydat se můžete na několik výletů loďkou, např. k ostrovnímu klášteru Saint George Benedictine (GPS: 42°29’8.154″N, 18°41’26.256″E). Kotorským zálivem naše nejkrásnější místa Černé Hory pomalu končí. Cestou domů však můžete ještě zdolat pohraniční vrchol Maglič (2386 m), který je zároveň nejvyšším vrcholem Bosny a Hercegoviny, nebo někdy příště se můžete zastavit u kaňonu řeky Mrtvica. Ať se v Černé Hoře vydáte kamkoliv, určitě se vám tam bude líbit!
Obecné informace
Černá Hora je zemí plnou hor, pěkné přírody, azurově zbarvených řek i zajímavých míst na koupání. Téměř za každou zatáčkou na vás čeká nějaké překvapení v podobě pěkného výhledu. Nezáleží, jaké místo si vyberete, určitě budete nadšení. Podívejme se na další aspekty cestování.
Doprava a řízení
Pro dopravu v Černé Hoře je nejlepší zvolit vlastní auto. Železniční síť sice zahrnuje jednu z nejkrásnějších tras v Evropě, ale není příliš rozšířená a cesta z ČR trvá přibližně 30 h. Ani autobusem si příliš nepomůžete. Při řízení je potřeba trpělivost a obezřetnost. Některé horské silnice jsou velmi úzké, plné serpentin a občas i děr. Jako v dalších Balkánských zemích, i tady je zvykem, že krávy, ovce a jiná domácí zvířata mají volný pohyb, takže kráva ležící uprostřed silnice je běžná věc. Provoz je v horách poměrně nízký a bude to vyhlídková jízda.
Opačná situace je na Jadranské magistrále, kde se celý den táhne dlouhá kolona aut a jedinou možností je se do ní natvrdo vecpat. Nejhorší situace je v sobotu, která je příjezdovým/odjezdovým dnem pro týdenní pobyty v letoviscích. Pokud můžete, vyhněte se dlouhým přesunům v sobotu a v časech, kdy masy lidí vyrážejí na pláže nebo opačně. Ušetříte tak spoustu času i nervů. Rychlostní omezení jsou podobná našim, v obci je maximálně povoleno 60 km/h, mimo obec 80 km/h. O moc rychleji se stejně jet nedá. Policie tady není v měření rychlosti tolik akční, jako např. v Bosně a od nikoho jsme neslyšeli, že by chtěli nějaké úplatky (v Bosně několikrát). I tak je ale dobré dávat pozor na úsecích se sníženou rychlostí, někde za rohem mohou číhat v autě.
Obchody a voda
Nabrání vody nikdy nebyl problém. V horách i ve městech se vždy nachází nějaký kohoutek. Ačkoliv je zde počasí teplejší než u nás, voda byla vždy příjemně osvěžující, hlavně ta horská. Trochu obtížnější bylo sehnat jídlo. Celkově není obchodů s jídlem v Černé Hoře tolik, jako u nás a sortiment je omezený. Supermarket tady rozhodně nehledejte. Většina obchodů je na úrovni české sítě Hruška nebo Coop na vesnici. V horách je to samozřejmě pochopitelné, ale situace je podobná i u moře. Ceny jsme očekávali nižší než u nás, ale jsou na stejné úrovni nebo i vyšší. Slevy v Kauflandu prostě nic nepřekoná. Spíše tedy doporučujeme si dovézt vlastní jídlo a nemusíte nic řešit. Jako nejlevnější se nám v Černé Hoře osvědčila síť obchodů Voli. Mnozí z vás jistě rádi ochutnají balkánskou kuchyni, která je výborná a dobře dostupná v kolibách a salaších.
Ostatní
Jak už to na Balkáně bývá, lidé jsou zde milí o pohostinní. Sice se nám nestalo, že by nás někdo pozval na noc a večeři k sobě domů, jak se v mnohých článcích z této oblasti píše, ale nám bohatě stačí, když můžeme volně kempovat v přírodě a nikomu to nevadí. Takových míst je v Černé Hoře nespočet. Bezpečnostní situace je naprosto pohodová, ani v příhraničních oblastech s Albánii jsme neměli důvod se bát nebo mít špatný pocit. Právě naopak, Albánie je skvělá a bezpečná země. Auto jsme nechávali téměř každý den několik hodin bez dozoru na osamocených místech a vždy zůstalo nedotčené. Možná je to ale tím, že už má něco za sebou.
Na co si budete muset zvyknout, jsou místní toulaví psi. Ti se po celém Balkáně pohybují volně i ve smečkách bez nějakého dohledu. Místní k nim nejsou moc příjemní, takže většina psů má z lidí respekt a drží si odstup. Někteří se k vám ale hned přidají a bude problém se jich zbavit. Nás takhle tři pejsci doprovázeli celou cestu na durmitorský vrchol Bobotov Kuk.
Pokud vás Balkán a Černá Hora láká, tak určitě vyrazte. Rozhodně nebudete litovat.
Kam dál?
To je úplně jasné. Přeci do dalších balkánských zemí. Připravili jsme pro vás články o > Albánii <, > Chorvatsku < a > třech nejkrásnějších místech Bosny a Hercegoviny <. Také rumunské > pohoří Fagaraš < rozhodně stojí za navštívení. Již brzy připravíme článek o zajímavých místech Makedonie. Tak neváhejte a objevujte svět s námi!
Mrkni na naše video
Nejkrásnější místa Černé Hory jsme projeli v rámci > roadtripu na Balkán <. Všechna zajímavá místa jsme natočili do miniseriálu. Černá Hora začíná v druhém díle 🙂
Další díly najdeš na našem > youtube kanále <