Nejkrásnější místa Albánie
10. 7. 2020Divoké a opuštěné hory, nádherné kaňony řek a pohostinní lidé, to je ta pravá Albánie. Tato balkánská země si zatím nejvíce zachovala svůj původní ráz. V některých místech se doslova zastavil čas. Pomalu se ale začíná přibližovat západu, a tak je třeba se sem vydat co nejdříve, než začne být zaplavována turisty. Připravili jsme pro vás ta nejkrásnější místa Albánie, které můžete projet třeba jako roadtrip. K tomu máme plno praktických rad a tipů. A co je na tom nejlepší? Všechna tato místa jsme natočili v rámci našeho miniseriálu Roadtrip na Balkán. Po přečtení článku se tedy podívejte na náš > youtube kanál <. Tak neváhejte a objevte Albánii s námi.
Pro toho, kdo hledá praktické tipy a rady jsme připravili na konci článku několik užitečných informací. Dovíte se potřebné informace k řízení, stavu silnic, značení tras a mnoho dalších.
Doprava do Albánie
Na prozkoumání Albánie se určitě vyplatí mít auto. Žádná přímá vlaková/autobusová linka z ČR do Albánie neexistuje, a tak cesta s několika přestupy zabere minimálně dva dny. Ani v Albánii to se spojením není o moc lepší a do horských údolí se bez auta člověk nedostane. Nejrychlejší cesta autem vede přes Maďarsko, Srbko a Kosovo. Takto ale budete muset zaplatit 15 eur/osobní auto za povinné ručení do Kosova, protože tam naše zelená karta neplatí. Proto je lepší jet přes Bosnu a Černou Horu. Pokud pojedete mimo placené úseky, tak cesta bude jen o 3 h delší, mnohem levnější, a hlavně se spoustou výhledů. Zároveň si můžete 18 h dlouhou cestu (Ostrava – Skadar) rozdělit do více dní a poznat tak krásy > Černé Hory <.
Albánské Alpy
Jako první se vydáme samozřejmě do hor, o které v Albánii není nouze. Přímo na hranici s Černou Horou leží Albánské Alpy, které jsou v Černé Hoře známé jako Národní park Prokletije (více jsme o nich v psali v > tomto článku <). V srdci albánské části hor se nachází vesnička Theth, která je dobrým výchozím centrem.
Dobrodružnost těchto hor poznáte hned při příjezdu, protože posledních 16 km silnice vede po rozbité šotolinové cestě, kterou není dobré absolvovat bez offroadu s pohonem 4×4. Auto je tedy nutné nechat v sedle Thores, kde končí nová asfaltová cesta a odtud pokračovat taxíkem. Cena za svezení jeepem je ale dost vysoká 50 eur/os. jednosměrná jízda, případně 60 eur zpáteční. Za podobné peníze nebo ještě levněji je možné si potřebné auto půjčit ve městě Skadar a cestu si tak můžete projet sami. Ze Skadaru zde jede také bus, který je ještě levnější. Do Thethu můžete dojít i pěšky jako my. Turistická trasa nejprve kopíruje tu pro auta a poté různě zkracuje serpentiny.
Theth a okolí
Theth je pěkná horská vesnička v ještě krásnějším údolí, kterým svižně protéká průzračně čistá řeka. Naleznete zde několik možností ubytování včetně kempu. Na výlet můžete vyrazit do okolních kopců, konkrétně třeba na nejvyšší vrchol celého pohoří Maja e Jezercës (2694 m). Nás zaujala procházka podél řeky, kde člověk obdivuje kaňon na jedné straně a vysoké vápencové štíty na druhé straně. Pokud dojdete do vesničky Ndërlysaj, čeká na vás občerstvení ve dvou barech. U toho horního se můžete skvěle ochladit v přehrazeném jezírku.
Po stezce pak pokračujte dál až k Modrému oku (Blue eye). Tady naleznete malý vodopád a vyvěračku, která svou barvou připomíná oko. Krásnou atmosféru dotváří barevní motýli, kteří se nebojí sednout na ruku. Místo začíná být trochu komerční, místní zde začali prodávat občerstvení a je zde zbudována restaurace. Z tohoto pohledu je asi lepší oko na černohorské straně hor, kde budete po ránu úplně sami. Zpátky do Thethu se dostanete stejnou cestou anebo můžete začít stoupat do sedla Thores k autu. Trasa je prošlapaná, ale jak je v Albánii zvykem, není moc značená. Je tedy dobré mít mapu v telefonu a kontrolovat polohu. Také zrovna v tomto úseku neodpovídá zaznačená stezka v mapách.cz realitě, takže je potřeba trochu improvizovat.
Dalším horským centrem je vesnička Valbonë, do které se přijíždí z druhé strany hor. Pokud ale nejedete z Kosova, což má svá specifika, pak je cesta sem poněkud zdlouhavá. Nedaleko Thethu se ale nachází město Skadar na břehu Skadarského jezera.
Skadarské jezero
Skadarské jezero je známé především svou přírodou. Černohorská polovina je dokonce chráněná národním parkem a vstupné je poměrně drahé (více info ve článku o Černé Hoře). Na albánské straně nic takového nehrozí, a tak jezero můžete volně obdivovat. Také zde ale není možnost žádného výletu na loďce apod. a nezbývá nic jiného než si najít volné místo na koupání. My jsme se takto váleli u mola v městečku Shirokë. Voda je čistá a příjemně teplá. Když se budete cestou trochu rozhlížet, určitě potkáte želvu, jak si vykračuje přes silnici. Obecně jich je po Albánii mnoho, a hlavně v podvečer na ně narazíte. Pohodu trochu kazí všudypřítomné odpadky, které Albánci prostě neřeší. Místo do koše je odhazují na zem a přijde jim to normální. Hlavně kolem velkých měst, jako je Skadar, je to docela bída.
Tip: Pokud chcete vidět Skadarské jezero a okolí z výšky, vyjděte si k hradu Rozafa. Hrad je spíše zřícenina a není moc zajímavý, ale výhledy jsou pěkné. Vstupné je cca 2 eur/os.
U přehrady Komani ale na odpadky nenarazíte. Naopak se dostanete do nádherně čistého prostředí obklopeného horami.
Přehrada Komani
Přehrada Komani je označována jako jezero. Podle hráze se ale jedná o přehradu na řece Drin, která je největší řekou v Albánii. Na příjezd si nechejte dostatek času, protože posledních 30 km k vesnicím Palaj-Gushta/Komani pojedete kvůli dírám v silnici minimálně hodinu. Třešničkou na dortu je most přes řeku Drin s rozpadlým zábradlím a občasnými dírami po okrajích. Vše se dá ale hravě zvládnout. Auto nechejte před tunelem a k přehradě se vydejte skrz skálu, protože na hráz je kvůli elektrárně vstup zakázán.
Tip: Pro přespání pod přehradní hrází využijte skvělý kemp Natura. Vaří božsky, ceny jsou levné, a hlavně alkohol je skoro zadarmo. Pokud přeci jen chcete nocovat zdarma, využijte toto parkoviště (GPS: 42°5’59.747″N, 19°48’52.631″E). Může se ale stát, že vám společnost budou dělat strážci přehrady.
Jsou dvě hlavní možnosti, jak poznat řeku/přehradu. První alternativou je přeplutí trajektem i s autem do přístavu Fierzë. Během dvouapůlhodinové plavby, tak proplujete značnou část řeky Drin, jejíž údolí je sevřeno horami, úplně zalité vodou a bez loďky nepřístupné. Lístek je dobré koupit dopředu a tím si rezervovat místo, protože trajekt jede pouze ráno tam a odpoledne zpět. Výlet trajektem můžete absolvovat i bez auta, v 9:00 odplout do Fierzë a v 13:00 vyrazit zpátky. Jedna cesta stojí 6 eur/os. V tomto případě stačí lístek koupit až ráno na trajektu, protože místo pro lidi určitě bude. Více info o cenách, rezervaci a časech > zde <. Rozhodně jízdenku nekupujte předem od prodejců u přístaviště, kteří nabízí vyšší ceny. Pokud plujete i s autem, přijeďte alespoň hodinu před odjezdem, abyste se v tom zmatku a šrumu stihli zorientovat. Když totiž připluje trajekt, který vypadá, že je to jeho poslední plavba, začíná pořádný cirkus s nakládkou aut.
Koupání v řece Lumi i Shalës
Nám se ale nechtělo plavit tak dlouho, a tak jsme radši zvolili druhou možnost. Tou je využití služeb některého z lodníků, který vás malou loďkou sveze kus cesty po řece Drin a poté odbočí do jejího ramena, kde ústí řeka Lumi i Shalës. Tady vám nechá po domluvě rozchod 3-4 h a vy tak můžete putovat řekou směrem proti proudu. I když po chvilce dorazíte k pláži a restauraci (je možné i přespat), pokračujte řekou, co nejdále to jde. Procházet kaňonem je super a naleznete skvělá místa na koupání. Čím dále půjdete, tím více budete sami. Voda je nádherně čistá a velmi osvěžující.
Cestou zpátky se můžete vozit v proudu řeky a ve smluvený čas vás lodník vyzvedne. Cesta loďkou trvá přibližně hodinu a scenérie jsou nádherné. Cena zpáteční plavby záleží na domluvě, standardem je 10 eur/os. Případně se za 100 eur dá rezervovat celá loď pro skupinu nebo romantiku ve dvou. Doporučujeme nenechat se natáhnout pochybnými prodejci, kteří nabízejí stejný výlet za dvojnásobné ceny. Po tak nádherných přírodních místech neuškodí trochu měst, a tak vyrazíme do Tirany.
Tirana a městečko Krujë
Než se rozhodnete zapadnout do nekonečného štrůdlu aut směřujících do Tirany, udělejte si zastávku v podhorském městečku Krujë. Projděte se zachovalou částí hradu (zdarma), případně navštivte muzeum, které je zasvěceno národnímu hrdinovi Skanderbegovi. Opravdovou raritou je zdejší Osmanský bazar. Třeba si z množství nabízených rukodělných výrobků vyberete i nějaký suvenýr. Na západ slunce je ideální vyhlídka z vrcholu Mali i Krujes. Můžete sem (GPS: 41°31’1.564″N, 19°48’7.734″E) vystoupat pěšky nebo vyjet autem. Výhled z vysoké skály na zapadající slunce, moře a širé okolí vás určitě nadchne. Na parkovišti u vyhlídky se dá i pohodově přespat. V Albánii to totiž nikdo neřeší.
Tirana
Tirana je hlavním městem Albánie a jak už to tak bývá, provoz je zde hustý a místa málo. Je třeba si trochu obrnit nervy a jezdit tzv. „na Albánce“. To znamená vecpat se všude, kde je díra, bez ohledu na to, kdo má přednost. Téměř všechny parkoviště blízko centra jsou placené. Nám se podařilo najít místo zdarma zde (přibližné GPS: 41°18’23.112″N, 19°48’51.714″E). Odtud je to do centra cca tři km. Nejprve projdete kolem malé přehrady, za níž je příjemný park. V parku můžete pohodově zrelaxovat, z kohoutků dobrat vodu a jsou zde i veřejné záchody. Pokračujte dál na náměstí Mother Teresa. Odtud vás přímá hlavní ulice dovede na Skanderbergovo náměstí, které je největší v Albánii. Cestou se zastavte v malém bunkru, kterých je v zemi přibližně 170 000. Ze strachu před invazí je po celé zemi nechal vystavět komunistický diktátor Enver Hodža.
Malou odbočku udělejte k zchátralému kulturnímu centru ve tvaru Pyramidy, Katedrále sv. Pavla a mešitě Xhamia e Namasgjasë. Islám je v Albánii převažujícím náboženstvím a je to zde docela vidět. Když dorazíte na Skanderbergovo náměstí, uvidíte architektonický mišmaš. Islámská kultura se zde mísí s komunismem. Na jedné straně pěkná Edhem beyova mešita a Hodinová věž, na druhé straně budova opery a Národní historické muzeum, které připomínají špatnou komunistickou dobu.
Tip: Každý výběr z albánských bankomatů je zpoplatněný částkou přibližně 700 LEK. Neušetříte ani když najdete bankomat na pobočce své banky. Je tedy výhodnější mít peníze připraveny předem.
Krom vyhlídky z hory Dajti toho Tirana o moc více nenabízí. Není to nejkrásnější hlavní město, ale něco má do sebe. Hledáte-li opravdu pěkné město, vydejte se do Beratu.
Berat
Berat je díky bílým terasovitým domkům zapsán na seznam UNESCO. Proč se mu přezdívá město tisíců oken, pochopíte hned při příjezdu. Zaparkujte podél řeky Osum a vystoupejte až k hradbám. Uvnitř hradu se nacházejí pěkné kamenné uličky, kostelíky a z vrcholu hradeb budete mít výhled na celé okolí. Navíc, pokud jsem půjdete před 9 h ranní, budete mít vstup zdarma. Nacházíme se v oblasti nížin, která je hojně využívaná pro zemědělství. Pokud odbočíte z hlavní silnice do polí, můžete narazit na místní, jak zrovna sklízí vodní melouny a třeba se s vámi rozdělí. Čím níže člověk je, tím více je poznat středomořské klima. V létě není výjimkou ve vnitrozemí zažít teploty nad 40 ℃, a tak je fajn zajet se svlažit k moři.
Albánské pláže
Albánie už rozhodně není tak divoká jako kdysi. Nám se sice ty staré dobrodružné časy zažít nepodařilo, ale podle historek je to tam teď mnohem klidnější. To se (bohužel?) projevuje i u moře. Albánci hodně investovali do přímořských letovisek a v některých místech rostou hotely jako houby po dešti. Důsledkem jsou pak přeplněné pláže plné lehátek a slunečníků. Lidem to asi vyhovuje, ale my máme rádi samotu a klid. I přes velký rozmach cestovního ruchu se dá ale najít pár pěkných míst, kde si člověk na březích Jaderského a Iónského moře bude připadat jako v Karibiku.
Když překonáte hory Národního parku Llogara a začnete serpentinami klesat dolů, odbočte k pláži Palasë Beach. Ještě chvíli potrvá, než dostaví zdejší letovisko, a tak do té doby můžete nerušeně odpočívat na krásné písečné pláži nebo podél skalek obdivovat podmořský svět národního parku. Při pozorném šnorchlování třeba narazíte i na murénu. Na parkovišti u Dhrale Beach se dalo i volně kempovat. Pěkná je také pláž Gjipe Beach, případně Caverns Beach. Dojít sem budete muset pěšky buďto cestou nad kaňonem nebo z letoviska Jalë, kde je parkoviště placené. Kaňon i pláž s malou jeskyní si určitě oblíbíte.
Pláž snů?
Pokud vám nevadí trochu námahy, vydejte se na pláž Filikuri. Za městečkem Himarë odbočte z hlavní silnice a vyjeďte po rozbité cestě krpál nahoru. Auto můžete nechat před restaurací (GPS: 40°5’18.463″N, 19°45’9.251″E). K pláži je to odtud kousek, ale poměrně strmým svahem, na kterém je místy natažené pomocné lano, aby se člověk mohl přidržet. Lepší je mít pevnou obuv a počítat s podřenýma nohama, protože středomořský porost je trnitý. Jak už to tak bývá, pro krásu se musí trpět. Pláž leží pod skalami, uzavřena v malé zátoce a je opravdu krásná. Navíc tu budete skoro sami. Strávíte noc v autě nebo na oblázkové pláži?
Jako poslední se nám líbila pláž (GPS: 39°59’57.828″N, 19°53’36.452″E), která volně navazuje na Bunec Beach. Od sebe je dělí akorát dlouhé molo, ze kterého se dá dobře skákat. Pokud sjedete k pláži Bunec, odbočte vlevo a po úzké cestě podél moře pokračujte cca 500 m na parkoviště k restauraci, kde se dá volně parkovat i nocovat. Je samozřejmě na vás, zda zvolíte opuštěné pláže bez zázemí anebo dáte přednost některému z letovisk, např. v okolí Sarande nebo Ksamil. V každém případě bude koupání pěkné. Ještě aby ne, když se člověk nachází hned naproti známého řeckého ostrova Korfu. Až vás slaná voda omrzí, vydejte se na výlet k řece Lengarice.
Tip: Zaujala vás tato místa? Podívejte se na naše > videa <!
Kaňon řeky Lengarice
Pokud k řece pojedete od některé ze zmíněných pláží, čeká vás docela dlouhá trasa. Můžete si ji rozdělit na více úseků a zastavit se u dalšího Modrého oka nebo ve městě Gjirokaster. Tato vyvěračka (GPS: 39°55’25.572″N, 20°11’32.991″E) je asi nejvíce komerční. Nachází se zde několik restaurací se zázemím a za výjezd autem se u hráze vybírá malý poplatek. Pokud jste ale ještě u žádného pramene v barvě oka nebyli, určitě se tady zastavte. Město Gjirokaster je podobné Beratu, a také na seznamu UNESCO. Můžete projít historické centrum nebo se za 200 LEK/os. podívat na hrad. Spíše než historické zajímavosti uvidíte pěkné výhledy na okolí a údolí řeky Drin. Obě zastávky nezaberou moc času, a tak za půl den dorazíte k řece Lengarica.
Řeka Lengarica
Hned za pěkným kamenným mostkem se můžete naložit do termálních pramenů, u kterých jsou udělány bazénky. Mnohem lepší je ale nejprve vyrazit do kaňonu proti proudu řeky. Řeka vyhloubila úžasný několik desítek metrů hluboký kaňon a je na vás, jak dlouho budete mezi skalami procházet. V době naší návštěvy (2019) bylo u termálů dobré zázemí pro volné kempování. Taky je fajn, že není třeba platit žádné vstupné ani parkovné. Další den se po stezce projděte k vyhlídce nad kaňon (GPS: 40°15’14.200″N, 20°27’11.494″E). Uvidíte jej zase z jiné strany a na turistu skoro nenarazíte. Albánie toho nabízí opravdu hodně a určitě během své návštěvy nestihnete všechno. Místo, kam byste ale určitě vyrazit měli, je vrchol Korab.
To nejvyšší nakonec
Velký Korab (2764 m) je nejvyšší horou Albánie a Makedonie. Leží totiž na jejich společné hranici. Vydat se sem můžete jak z albánské, tak z makedonské strany. My jsme pro vás připravili výstup z Albánie. Trasa začíná z vesnice Radomirë, které dominuje pěkná mešita. Po odbočení z hlavní cesty vedou poslední 4 km po rozbité šotolině, takže je na vás, zda pojedete autem až sem. U hotelu Korabi začíná červenožlutá značka, která vás dovede až na vrchol. Občas se objeví nové značení, které místy vede jinudy, ale nakonec se cesty spojí. Bohužel hlavně na loukách zmizí obě značky, a tak občas budete muset spoléhat na svůj orientační smysl anebo se zeptat bačů, kteří ženou krávy a ovce na pastvu. Po celou cestu se vám budou otvírat krásné výhledy na okolní kopce.
Ve studánce doberte vodu a pokračujte ve stoupání. Když dorazíte do malého sedla na hranici, máte už skoro vyhráno. Odtud je to na vrchol kousek. Nahoře se budete potkávat s turisty z Makedonie a atmosféra bude parádní. Po 9 km s převýšením 1500 m je člověk řádně zničený, ale výhledy jsou super. Zpáteční trasa dolů už jde lépe. Výlet je rozhodně celodenní, doporučujeme vyrazit hned ráno, ať vše v pohodě stíháte. Vzhledem k převýšení a špatnému značení je to jen pro zkušené turisty.
Tak to by byla naše nejkrásnější místa Albánie. Jako vždy máme pro vás připraveno několik praktických informací.
Praktické rady obecně k Albánii
Silnice a řízení
O Albánii se toho traduje opravdu hodně. Především co se týče řízení a cest. Je to tam ale tak divoké, jak se říká? Po příjezdu si určitě budete muset zvyknout na zdejší provoz. Místní řidiči si s předpisy moc hlavu nelámou, a tak pro ně není problém svištět devadesátkou v zastavěných oblastech, kde je maximální povolená rychlost 40 km/h. Také na hlavních tazích (především Skadar-Tirana), kde je velký provoz, nikdo nedodržuje pravidla přednosti a své vjetí do kolony si prostě vynutí. Policie situaci moc neřeší, jen párkrát jsme viděli, jak měří rychlost (na rozdíl od Bosny, kde měří skoro všude a pokuty jsou velké). Se známým vynucováním úplatků ze strany policie jsme se nesetkali a ani o něm neslyšeli. Po chvilce si na místní podmínky provozu člověk zvykne a přizpůsobí se.
I když jsou některé silnice nově opravené, pořád se najde několik úseků, které jsou plné děr, popadaných kamenů a občas úplně bez asfaltu. V kombinaci s nekonečným množství serpentin, opětovných stoupání/klesání a volně pohybujícími se zvířaty je to občas docela náročné. Člověk tak musí neustále dávat pozor, aby někam nevlítl. Nevyplatí se tedy příliš spěchat, na což řada Albánců doplatila. Nejvíce problémové úseky jsou pochopitelně v horách ve východní části země. Pokud pojedete trasu Çarcovë-Korcë nebo Kukës-Pukë, nechejte si na cestu dostatek času a trpělivosti. Sice se jedná o hlavní tah v dané oblasti, ale kvalita je na úrovni polské okresky. Výhodou alespoň je, že jsou všechny cesty včetně dálnic neplacené.
Při delších přejezdech si také pohlídejte zásobu paliva, protože síť čerpacích stanic není tak hustá jako u nás. Hodí se mít s sebou rezervní kanystr. Albánská doprava je často popisována jako noční můra, ale není to tak strašné. Chce to jen trochu zpomalit a užívat si okolní krajinu.
Kempování a turistika
Na volné kempování je tato země parádní. Nikdo totiž neřeší, kde si na noc zastavíte. Nejsou zde žádné zákazy, omezení ani vstupy do národních parků. Sice místní dost vydělávají na některých turistických lákadlech, ale co jim také zbývá. Po celou dobu našeho pobytu jsme spali v autě na opuštěných místech podél cest a neměli jsme žádný problém. Nízký dohled nad pravidly, ale vede k všudypřítomným odpadkům. Albánci špínu moc neřeší. Pokud se vydáte do hor, připravte se na pořádné zapojení svého orientačního smyslu. Cesty totiž nejsou moc dobře značené a turistů moc nepotkáte. Také značení v mapách.cz občas neodpovídá realitě a stezka je zaznačená jinde, než ve skutečnosti je. Někdy tedy budete muset spoléhat na svůj instinkt a doufat, že zrovna tato pěšina je ta pravá.
Jídlo a voda
I když je podnebí středomořské a ve vnitrozemí vám v létě bude opravdu horko, tak s dobráním vody nebyl problém. Podél cest narazíte na několik studánek a pramenů, ze kterých nebyly žádné potíže. Ve městech se zase nachází kohoutky. Trochu „problém“ je s dostupností potravin. Samozřejmě mají všechny základní potraviny, ale výběr je značně omezený. Většina obchodů je na úrovni naší vesnické Hrušky. Ceny jsou stejné nebo o trochu nižší než u nás, ale slevám z českého Kauflandu se nic nevyrovná. Určitě ochutnejte tradiční Balkánskou kuchyni, tedy různé druhy mas, sýry a další skvělá jídla. V přímořských oblastech jsou zase skvělé ryby a mořské plody.
Fauna
Zvířata jsou v Albánii na každém kroku. Krávy, ovce i kozy se většinou pohybují volně a často polehávají po silnicích. Typičtí jsou také potulní psi, jako na celém Balkáně. Není třeba se jich bát, většinou mají z člověka respekt. Skvělé jsou albánské želvy, které vylézají z křoví hlavně navečer. Pokud vyrazíte na hory, dívejte se po orlech. V moři zase můžete narazit na murény. Milovníky fauny tak Albánie rozhodně nadchne. Ať se ale vydáte na jakékoliv z vypsaných míst, určitě budete nadšení.
Kam dál?
Balkán toho nabízí opravdu hodně, a tak příště můžete vyrazit do dalších zemí. Opravdu krásná je sousední > Černá Hora <. Vydat se můžete také do > Chorvatska < nebo > Bosny a Hercegoviny <. Zajímavá je i Makedonie, o které pro vás připravujeme článek.
Mrknětě na roadtrip na Balkán
My jsme Albánii projeli v rámci > roadtripu na Balkán <. Všechna zajímavá místa jsme zachytili v našem miniseriálu a Albánie začíná ve třetím díle 🙂
Další díly naleznete na našem > kanále <