Vysoké Tatry – tipy na nejkrásnější túry
1. 6. 2020O Tatrách by se dalo napsat desítky článků a pořád by to nebylo málo. Nejvyšší pohoří Slovenska a Polska nabízí spoustu možností pro zimní i letní aktivity. Na své si zde přijdou zkušení horolezci, ale i naprostí začátečníci, kteří sem přijeli za relaxem a procházením se. V tomto článku vám ukážeme, jak nejlépe poznat Vysoké Tatry z našeho pohledu, tedy levně a s pořádnou turistikou. Samozřejmě nebudou chybět tipy na ubytování, něco k ochutnání a praktické rady.
Pro toho, kdo hledá praktické tipy a rady jsme připravili na konci článku několik užitečných informací. Dovíte se obecné informace k turistice, kde se výhodně ubytovat nebo jak to udělat s dopravou.
Štrbské pleso
Štrbské pleso je jednoznačně nejlepší základnou pro začátek poznávání Vysokých Tater. V nadmořské výšce 1300 m máte dobrý základ pro nástup na túry. My jsme tu v rámci soustředění strávili přes 2 měsíce života a pořád se sem rádi vracíme. Poté co obejdete obě plesa, povinnostně se zastavíte u zarostlých jezírek lásky a ochutnáte horkou čokoládu v restauraci Furkotka, je čas na turistiku. Kam tedy vyrazit?
Pro začátek něco lehčího
Predné Solisko po sjezdovce (3 h, ↑ 740 m ↓ 740 m; 6,5 km), uváděná čísla jsou vždy pro celou túru, tedy tam i zpět
Nejbližším dostupným vrcholem ze Štrbského plesa je Predné Solisko (2117 m). Na tento vrchol se nejprve stoupá po sjezdovce, která začíná za skokanskými můstky. Je jedno, jakou stranu sjezdovky zvolíte. U Chaty pod Soliskom (možnost občerstvení) začíná červená turistická značka, po které se za nedlouho dostanete na vrchol. Vrcholový kříž a výhledy vás samozřejmě neminou. Dolů můžete buď stejnou cestou, nebo se po modré značce napojit na žlutou vedoucí z Bystré lávky a menší oklikou dojít na ubytování. My jsme v rámci každého soustřední museli běžet sjezdovku jako test a zdolání vrcholu pak bylo za odměnu.
Alternativa Soliska
Sedlo Bystrá lávka (5,5 h, ↑ 930 m ↓ 930 m; 13,5 km)
Pokud chcete hned na začátek něco náročnějšího, vydejte se po žluté značce Mlynickou dolinou. Nejprve budete mírně stoupat, a pak s pomocí řetězů vylezete nad pěkný Vodopád Skok. Tím se vám naskytne nádherný výhled na celou dolinu. Můžete pokračovat dál a kolem plesa doslova vyšplhat do Sedla Bystrá lávka (2300 m). Dolů sestoupíte Furkotskou dolinou až na červenou, která vás dovede ke Štrbskému plesu. Kdo by toho neměl dost, může z Furkotské doliny odbočit na Chatu pod Soliskom a vyjít na Predné Solisko.
Osamocený Kriváň
Výstup na Kriváň (7,5 h, ↑ 1230 m ↓ 1230 m; 18,5 km)
Kriváň (2494 m) je velmi charakteristický vrchol, který lze poznat už při příjezdu k Tatrám. Většina lidí na něj chodí ze Tří Studniček, ale my jej známe takto. Po červené magistrále vyrazíme od Štrb. plesa směrem na Podbánské. Přes běžecký areál dojdeme po vrstevnici k Jamskému plesu, od kterého začínáme prudce stoupat. Modrá značka nás dovede až na vrchol. Odtud jsou krásné výhledy na > Západní Tatry <, > Nízké Tatry < a > Velkou Fatru <. Zpátky musíme stejnou trasou. Jedná se o čistou turistiku bez exponovaných pasáží.
Rysy, nejklasičtější klasika
Výstup na Rysy po značce (8 h, ↑ 1320 m ↓ 1320 m; 18,5 km)
Rysy (2499 m) jsou určitě nejnavštěvovanějším vrcholem ve Vysokých Tatrách. Cestou totiž najdete úplně všechno. Úzké doliny, nádherná plesa, adrenalinové pasáže po řetězech i chatu kousek pod vrcholem. Zároveň se dostanete do srdce hor, takže z vrcholu budete mít nádherný výhled na okolní štíty. Od bývalého komplexu Helios po červené magistrále vyrazíme lesem k Popradskému plesu. Zde se nachází hotel, kde se můžeme najíst cestou zpět. Odtud začíná stoupání Mengusovskou dolinou. Silní jedinci si u rozcestníku mohou nabrat zboží připravené pro výnos na Chatu pod Rysmi (občas je naložené na nosných konstrukcích, které fungují jako batoh). Odměnou nahoře vám bude čaj nebo polévka. My jsme nosili skoro při každém výstupu, většinou 15-20 kg. Dolů můžete snést odpadky.
Cesta začíná nejprve po modré a poté se Nad Žabím potokem odpojuje po červené doprava. Po serpentinách vystoupáme k Žabím plesům, které jsou v létě výbornou (zakázanou) alternativou pro osvěžení. Následuje exponované stoupání zajištěné řetězy. V létě se tu docela často tvoří fronty. Teď už to k chatě není daleko. Od chaty je to na vrchol asi 45 min. K Popradskému plesu se vracíme stejnou cestou. Z Popradského se dá na Štrbské dojít buď stejně nebo po asfaltce přes vlakovou zastávku Popradské pleso.
Zapomenutý Kôprovský štít
Výstup na Kôprovský štít po značce (7 h, ↑ 1180 m ↓ 1180 m; 17 km)
Kôprovský štít (2363 m) je mnohem méně navštěvovaný než zmíněné Rysy. Možná proto, že leží kousek od nich a lidé raději zvolí profláklejší kopec. My sami jsme tu byli jen jednou. Na Kôprovský štít stoupáme také od Popradského plesa, ale u rozcestníku Nad žabím potokem neuhýbáme a po modré pokračujeme kolem Hincových ples až do Vyšného Kôprovského sedla. Odtud se odpojujeme po červené doprava a za půl hodinky jsme nahoře. Výhledy jsou také moc pěkné. Pokud nemáme odvoz ze Tří Studniček, musíme se zpátky vrátit stejnou cestou. Zajímavou a náročnou variantou je zdolání tohoto štítu i Rysů v jeden den. V tomto případě není vhodné tahat na Rysy připravený náklad pro výnos.
Jak je vidět, možností turistiky ze Štrbského plesa není málo. Pro další trasy je vhodnou výchozí základnou Smokovec. Můžete buď hledat varianty ubytování přímo v obci nebo jako my dojíždět ze Štrbského plesa do Smokovce električkou, případně autem. Cesta vlakem zabere asi 40 min. První jízdy jsou zážitkové, jedete pod Tatrami s občasnými výhledy na vrcholy a do údolí, ale po pár jízdách se z toho stane nudná rutina.
Turistiky v oblasti Smokovce
Smokovec leží ve výšce okolo 1000 m. Nástupy na všechny túry jsou tedy o něco delší a lesní etapy vás po chvilce přestanou bavit. Na druhou stranu vás nahoře čeká větší zábava a dobrodružství. Také budete více uvnitř hor.
Atraktivní Východná Vysoká
Velickou dolinou na Východnou Vysokou, dolů kolem Zbojnické chaty (7,5 h, ↑ 1380 m ↓ 1370 m; 19 km)
Lesem vyšlapeme nezáživný nástup k Hotelu Sliezsky Dom (možnost ubytování i občerstvení). Nejkratší trasa vede z Tatranské Polianky nebo Tatranských Zrubů. Od hotelu stoupáme po zelené pěknou Velickou dolinou až na Sedlo Polský hrebeň. Nyní nás od vrcholu (2428 m) dělí jen 15 minut. Výhledy jsou krásné, především na masiv > Gerlachovského štítu < (2655 m), nejvyšší hory Slovenska a celých Karpat. Výhodou Východné Vysoké je, že nemusíme stejnou cestou zpět. Z Polského hřebene sestoupíme do Zamrznutého kotle a po modré přes Sedlo Prielom přelezeme ke Zbojnické chatě. Přelezeme opravdu doslova, protože sedlo je velmi exponované. Cesta je zajištěna kramlemi a řetězy.
Zbojnická chata je pěkná, s pravou Tatranskou atmosférou. Od chaty scházíme Velkou studenou dolinou až na Hrebienok. Ten je výchozím bodem pro další trasy. Z Hrebienku jede do Smokovce zubačka. Lepší a zábavnější variantou je ale sjezd na koloběžkách. Sejít můžete také po značce podél zubačky nebo trochu delší trasou po silnici. Nezapomeňte se po sestupu odměnit zákuskem v některé z kaváren. Celou trasu je možné jít i opačně.
Náročný Slavkovský štít
Výstup na Slavkovský štít (6,5 h, ↑ 1430 m ↓ 1430 m; 14 km)
Slavkovský štít (2452 m) je náročný spíše psychicky než fyzicky. Nejlépe se na něj dostanete ze Starého Smokovce. Po lesním nástupu stoupáte po modré přes pěknou Slavkovskou vyhlídku až na vrchol. Nenechte se zmást třemi fiktivními vrcholy, kdy máte pocit, že za chvilku jste nahoře. Opak je pravdou. Výhledy jsou odtud široké, jak na nespočet tatranských vrcholů, tak i okolí Popradu. Dolů můžete stejnou cestou nebo přes zmíněný Hrebienok. Slavkovský štít je možné zdolat i ze Štrbského plesa. Chce to ale trochu kuráže a tréninku. My jsme takto vyrazili a po červené vystoupali serpentinami do Sedla pod Ostrvou, které leží nad Popradským plesem. Odtud jsme šli dál po magistrále kolem Sliezskeho Domu až k rozcestníku Pod Slavkovským štítom, ze kterého jsme teprve začali stoupat na vrchol. Zpátky už jsme jeli električkou. Tato trasa po magistrále je pěkná a zajímavá, ale fyzicky velmi náročná.
Dobrodružství přes Priečne sedlo
Malou studenou dolinou na Priečne sedlo, dolů Velkou studenou dolinou (8,5 h, ↑ 1460 m ↓ 1460 m; 20,5 km)
Tato trasa je opravdu krásná a dobrodružná. Dá se říct, že je naše nejoblíbenější. Začíná se ze Smokovce, ze kterého je potřeba vyjít na Hrebienok. Tady se vydáme k Obrovskému vodopádu, který jsme dosud přehlíželi. Kolem Zamkovského chaty stoupáme po zelené Malou studenou dolinou až na legendární Téryho chatu s nezaměnitelnou atmosférou. Po žluté projdeme mezi plesy a začneme šplhat na Priečne sedlo (2352 m). Trasa není nic pro slabé povahy, ale je zajištěná kramlemi a řetězy a dá se v pohodě zvládnout. Nepříjemné je, když vás tady chytne bouřka, ale vždycky se to nějak udělá.
Ze sedla už mírněji sestupujeme ke Zbojnické chatě, o které jsme již psali. Dolů sestupujeme Velkou studenou dolinou. Tato trasa rozhodně patří mezi nejkrásnější túry Vysokých Tater. Pro fajnšmekry je tu možnost vylézt od Zbojnické chaty do Sedla Prielom a přes Sedlo Polský hrebeň sejít k hotelu Sliezsky Dom. My jsme ale vždycky sešli na Hrebienok. Před ním se ještě můžete kolem Rainerovy chaty stavit k Vodopádům Studeného potoka. Trasu je možné jít i v opačném směru, ale tento je příjemnější.
Výprava pod Lomnický štít
Ze Smokovce na Veľkou Svišťovku, dolů do Tatranské Lomnice (7,5 h, ↑ 1200 m ↓ 1300 m; 19 km)
Z Hrebienku se dá po tatranské magistrále dojít také na Skalnaté pleso. Tady máte více možností a směrů. Můžete sejít do Tatranské Lomnice, vyjet lanovkou na velkolepý Lomnický štít (cena lístku okolo 20 eur/os., > kompletní ceník <) nebo pokračovat po červené dál na vrchol Veľká Svišťovka (2038 m). Z vrcholu už to můžete otočit nazpět nebo sejít k malebné Chatě pri Zelenom plese. Místo, kde se natáčel film „Jak se krotí krokodýli“ je opravdu úžasné. Pokud nemáte domluvený odvoz autem, budete se muset vrátit stejnou cestou. Takto je trasa poměrně náročná, hlavně kvůli sestupu k Zelenému plesu. Se sestupem k plesu se ale nemusíte zbytečně trápit, půjdeme kolem něj při zdolání dalšího vrcholu.
Nejvýchodnější Jahňací štít
Výstup na Jahňací štít, dolů kolem Veľkého Bieleho plesa (8 h, ↑ 1360 m ↓ 1360 m; 21 km)
Jahňací štít (2229 m) je nejvýchodnějším volně přístupným vrcholem Tater. Dostanete se do úplně jiné části hor. K jeho zdolání je ale vhodné mít auto. Z Parkoviště Kežmarská Biela Voda vycházíme po žluté k Chatě pri Zelenom plese. Nástup je dlouhý, ale ne moc prudký. Chata je krásně obklopená horami a pleso je přesně takové, jako když kolem něj běhal „Vítek Koudelka“. Od chaty začíná pořádné stoupání a za necelé 2 h jste nahoře. Zpátky k plesu musíte zase stejnou cestou po žluté. Sestup k autu si můžete trochu ozvláštnit trasou kolem Veľkého Bieleho plesa. Je to sice trochu delší, ale zase uvidíte nějaké nové místo, a to se přece vyplatí.
Praktické informace
Obecně k turistice
Jak je vidět, možností na turistiku není ve Vysokých Tatrách málo. Při túrách je ale potřeba dodržovat pravidla národního parku. Pohybovat se můžete pouze po značených stezkách a v povolenou dobu. Většina turistických chodníků v Tatrách je totiž každoročně uzavřena od 1. 11. do 14. 6. Zároveň je možné se v TANAPu pohybovat jen v denní době. Pokud se ale odhodláte vyrazit, čekají vás nádherné trasy plné úžasných výhledů.
Kdybyste měli zájem zdolat nějakou horu, která je mimo značené cesty, např. nejvyšší horu Slovenska > Gerlachovský štít <, budete muset využít služeb certifikovaného průvodce. Nabídka průvodců i míst, kam se můžete podívat není malá. Cena za zdolání jednoho vrcholu je přibližně 300 eur/1-2 os. Druhou variantou je stát se členem horolezeckého svazu, jelikož registrovaní horolezci mohou chodit a lézt v Tatrách téměř kamkoliv, pokud je obtížnost trasy minimálně III na stupnici UIAA. Tato možnost, ale rozhodně není vhodná pro začátečníky. Roční členství v Českém horolezeckém svazu stojí přibližně 500 – 600 Kč/os.
Při turistice obecně a v Tatrách to platí dvojnásob je potřeba si dobře naplánovat trasu, zvážit své fyzické i psychické možnosti a především počasí. Nacházíte se v nejmenších velehorách na světě a zdejší náhlá změna počasí umí zavařit i zkušeným borcům. Na túry vycházejte včas a mějte přitom rezervu. Uvedené časy na rozcestnících se dají v pohodě zvládnout. Zdatní turisté je umí stáhnout i na polovinu, když je potřeba. Všechny trasy jsou dobře značené a člověk vidí, kudy má jít. Pozor je třeba dávat akorát ve vyšších polohách na mlhu, aby člověk nezačal scházet někam dolů z hřebene, když nemá.
V Tatrách najdete několik exponovaných úseků, na kterých se některým rozklepají kolena, ale žádný strach. Vše se dá v pohodě zvládnout a vždy je k dopomoci nějaký řetěz nebo kramle. Ideální čas pro turistiku je samozřejmě léto. V tuto dobu jsou ale obvyklé odpolední bouřky. My máme Tatry nejradši na přelomu září a října. Sice už není tak teplo, ale počasí je stálejší, louky krásně zežloutnou, lidí ubude a výhledy na vyrýsované kopce jsou nezaměnitelné.
Ubytování a stravování
Možností ubytování v Tatrách a okolí je nespočet. Jen na Štrbském plese jsou jich dvě desítky. Kvalita i cena je také ve velkém rozpětí. Od luxusních hotelů, na které nikdy nebudeme mít až po turistický standart. Nám se osvědčil penzion Litvor, který leží pod Novým štrbským plesem a cena za noc je přibližně 20 eur/os. Před pár lety byla v ceně i plná penze, nyní už je třeba připlatit. Nejčastěji jsme ale spali na ubytovně technických služeb, která leží pod Hotelem Borovica. V nabídce byl 2, 4, 8 a 10lůžkový pokoj. Záchod se sprchou byl na chodbě a součástí komplexu byla společná kuchyňka a jídelna. Vybavení pokojů bylo téměř nijaké a postele patrové. Na běžecké soustředění to ale stačilo bohatě a cena byla skvělá, začínali jsme na ceně 5 eur/os. za noc. Podle posledních informací je cena za noc 10 eur/os.
Co se týče stravování, můžete využít zmíněné horské chaty nebo spoustu restaurací po návratu z túry. Nezapomeňte ochutnat známý Tatranský čaj, který se prodává v několika variantách. Nejčastější je originál (52 %). Odvážnější z vás mohou ochutnat také kořalku z hořce. Zkuste také speciální nabídku nápojů některých chat. Např. na Zamkovského chatě nabízí Svištie mlieko. Kombinace mléka a alkoholu je neobvyklá, ale lákavá.
Útulny/tábořiště:
Táboření v TANAPu je kvůli ochraně přírody zakázáno a ani pro to nejsou vyhrazena téměř žádná místa. Jedinou (nelegální) možností je risknout to někde na černo a doufat, že nepotkáte medvěda nebo strážce parku. Využít ale můžete některý z kempů. Nám se třeba líbilo v ATC Tatranská Štrba.
Doprava do a z
Tatry nejsou příliš daleko, takže se tu pohodlně dostanete autem. Z Ostravy se to při svižné jízdě po neplacených silnicích dá zvládnout za 3,5 h. Také se tu pohodlně dostanete vlakem. Z ČR jede denně pár přímých vlaků do Popradu, ze kterého můžete dál pokračovat električkou nebo vystoupíte už ve Štrbě a fajn zubačkou vyjedete na Štrbské pleso.
Kam dál?
Vyrazit můžete např. za přechody na protilehlé > Nízké Tatry < nebo > Velkou Fatru <. Komu se nechce jezdit tak daleko, může vyrazit na bližší neméně krásnou > Malou Fatru <. Také > Roháče < (Západní Tatry) jsou nádherné a stojí za návštěvu.